Soustředění Jesenice 09

Zimní soustředění Jesenice – chata Irena 8.3. – 11.3 2009

Zimní soustředění bylo naplánováno až na samý závěr zimní přípravy a lišilo se tedy od letního zásadně tím, že na něm nešlo o nabírání fyzické kondice a naběhání kilometrů, ale stmelit kolektiv, připravit se herně a psychicky. Odjelo 15  hráčů a 2 členové realizačního týmu – trenér J. Janota a vedoucí mužstva P. Pešek. Z hráčů bohužel na poslední chvíli onemocněli bratři Marek a Petr Bradáčovi, tudíž jsme museli odjet bez nich.

Program soustředění byl takový, že první den po příjezdu jsme využili sportovního areálu ZŠ Jesenice a zaměřili se na práci s míčem a individuální dovednosti. Večer pak ještě přišlo pokračování v tělocvičně tamní školy, kde jsme absolvovali turnaj trojic ve futsale. Od následujícího dne byl program takový, že se začínalo snídaní v 8.30 hod, dopolední trénink probíhal od 10.00 – 11.30 hod ( většinou lesní, polní terény se zaměřením na orientaci, spolupráci, komunikaci, hry ), oběd 12.00hod. Odpolední trénink 14.15 – 15.45 hod sportovní areál s umělým povrchem ( herní kombinace, nahrávky, narážečky, zpracovávání míče, vzdušné souboje, střelba, rychlost, obratnost ). Večeře 17.00 hod. Večerní trénink v tělocvičně 18.45 - 20.00 hod. Následovala ještě druhá studená večere v podobě pečiva, pomazánek, ovoce. Samozřejmě po celý den byl zajištěn pitný režim  (čaj nebo šťáva). Tři fáze byly pouze první dva dny, pak se postupně ustupovalo od zátěže a přidávalo se na odpočinku, kdy poslední den soustředění byla připravena pouze „Hra o poklad“. 3 Týmy zdolávaly různé úkoly v přírodě, které musely nejdříve podle podaných informací a indicií najít.

Hodnocení trenéra:“ Jsem rád, že jsme opět mohli absolvovat soustředění, které bylo sice velmi odlišné od toho letního, ale společné měli to, že byli kluci pohromadě, museli společně řešit různé situace, komunikovat spolu a mezi sebou vycházet. V tom byla soustředění stejná. Lišila se v tom, že tohle jsme pojali opravdu herně, leckdy formou zábavy a dětských her. Pozitivní byl jednak počet kluků, kteří na soustředění mohli jet a hlavně i přístup. Bohužel se pořád velmi citelně projevuje fakt, že když hráči přemýšlejí a uvažují nad tím, co a jak mají dělat vypadá to úplně jinak, než když se nekoncentrují, nevnímají a pak nevědí co se od nich přesně chce. Příjemným oživením bylo využití sauny poslední večer pobytu, kde někteří byli poprvé a mohli vyzkoušet jaké to vlastně je. Musím vyzdvihnout přístup a podmínky, které nám vytvořili manželé Závorovi na jejich chatě Ireně, kde jsme měli opravdu vše, co jsme chtěli a potřebovali, protože si tam kluci mohli zahrát kulečník, stolní tenis. Zároveň je potřeba poděkovat i Pepíkovi Lahvičkovi, který nám po celou dobu vyvářel samé dobroty.“