Rozhovor s trenérem o uplynulé a nadcházející sezóně

Jaký byl v tvých očích krajský přebor, kde jsi byl spokojený a co tě zklamalo?

Než jsme začali, vůbec jsem nevěděl, co od této soutěže čekat, přeci jen jsme měli pouze jednoletou zkušenost s A.třídou. Ale když to teď vidím zpetně, tak jsem asi čekal větší úroveň. Když opominu prvních pět týmů, které hráli opravdu slušný fotbal, tak zbytek pole byly týmy většinou velmi nevyrovnané jak hráčsky tak i ročníkově. Je to škoda, protože já mám radši zápasy se silnějšími soupeři, kteří dokáží prověřit, než když musíš pouze vymýšlet a útočit do "zabetonované" obrany. Spokojený jsem byl jednoznačně po celý rok s tréninkovou docházkou a přístupem hráčů. Co se týče zápasů, tak určitě domácí zápas s Kladnem, kdy jsme dokázali za nepříznivého stavu zahrát nadstandartní druhý poločas a dotáhnout 2-brankovou ztrátu. Tímhle zápasem si kluci dokázali, že to jde, když se tomu něco obětuje a mně tím ukázali, že to v nich je. Druhý domácí zápas, který mi zůstal v paměti, byla Kutná Hora. Naprosto jednoznačné vítězství, ale hlavně pohledný fotbal po celých 60minut. Tam zase hráči ukázali, že se lze na hru koncentrovat od začátku do konce a také jim to přineslo kýžený uspěch a radost. Z venkovních zápasů byla povedená většina z nich, ale asi nejvíce jsme ukázali v posledním kole v Sedlčanech. Hra na jednu bránu, spousta pohybu, přihrávek, zakončování a opět koncentrace. Myslím, že konec souteže nám vyšel parádně a chci věřit, že na takové výkony navážeme. Když bych měl zmínit to, co mě zklamalo, nebude toho moc. Jsem asi náročný trenér, ale na druhou stranu, když to vidím v globálu a celku, převažují pozitiva. Nejvíc mne asi mrzí zápas v Čelákovicích, které nakonec skončili před námi a bojovali jsme s nimi o 3.místo. Zápas u nich se nám vůbec nepovedl, i když jsme byli lepší a měli několik vyložených příležitostí. Ale i to k něčemu bylo a jen jsme si mohli ověřit, že když nedáme "tutovky", soupeř to může potrestat, což se přesně stalo.

Zlepšili se hráči? Jsou vyspělejší? Zkus pár vybraných charakterizovat...

Určitě! Znám už je docela dlouhou dobu a můj názor je ten, že svou výkonnost stále zvyšují, nebo alespoň převážná většina z nich. A je to díky jedné velmi důležité věci - chodí a chtějí trénovat. Jak tréninková docházka a morálka začne upadat, projeví se to i na jejich výkonnosti, tím jsem si jist. Když opominu, že jsou vyspělejší fyzicky, což se na některých projevuje opravdu značně, těší mne, že jsou kluci vyspělejší už i psychicky, jakoby "fotbalově". Začínají si uvědomovat, že je potřeba plnit nějaké předem dané věci, taktiku, nacvičené prvky z tréninků a přenášet je do zápasů. Samozřejmě jsou stále v kategorii, kdy dojde k nějakému výpadku či nedokonalosti, ale dostáváme se na úroveň, na kterou jsem se opravdu těšil. Budeme moci pracovat na konkrétních akcích, nácvicích, prvcích, které když pak splníme a ukážeme v zápasech, bude to naše výhoda a soupeř bude muset reagovat. Když bych měl některé hráče charakterizovat zmínil bych určitě Zděndu Šedivého. Je to hráč, který má kvalitu a potencionál být jednou z opor týmu, ale na druho stranu je pro mě obrovskou hádankou. Dokáže zahrát naprosto krásné a zodpovědné zápasy, kdy opravdu maká na 110%, ale pak také dokáže zahrát naprosto průměrný či podprůměrný match. Jestli společně dokážeme jeho výkonnost stabilizovat na té horní hranici, bude to obrovsky znát ve smyslu celé naší hry. Samozřejmě se to netýká jen "Šédi", ale u něj je to opravdu markantní. Podobný "problémek" má Petr Hovorka, ale u něj je to snad jen o tom, že když svou hru zjednodušší a bude dělat věci, které mu fungují, bude po problému. Dál bych zmínil Tomáše Kovacze, ve kterém do budoucna vidím spoustu gólů a vítr v obraně soupeře. Jeho rychlost a tvrdost jsou přednostmi, které ho zdobí, ale musíme zapracovat na koncovce, zakončení. Až "Kovy" získá jistotu ve své schopnosti a začne dávat branky jakýmoliv, i tím nejjednoduším způsobem, bude to ještě lepší útočník než teď už je. Pavel Vydra, s ním přišla do mužstva obrovská dřina a taková ta mravenčí práce, která sice není moc vidět, ale pro tým je obrosky důležitá. Na svou postavu je Pavel opravdu bojovník a nebojí se ránu přijmout, ale i rozdat. Přál bych si, aby se mu ještě začalo více dařit v zakončování, zejména ze střední vzdálenosti, pak bude mít jeho herní projev všechny prvky, které ke své hře potřebuje. Podobnými typy hráčů jsou Dan Čech a Vikor Pilo, oba se snaží, pracují na tréninku, ale od nich mi opravdu chybí takové to pravé zápasové nasazení. Odjezdit klidně poločas, jít " z placu po čtyřech", ale být platným, obětavým hráčem pro mužstvo. Až tohle do svého herního projevu zapustí, sami poznají, že to bude o něčem jiném. Posledního zmíním Michala Rohlu, kterého nebudu charakterizovat herně, přístupem, protože už to bylo řečeno několikrát, ale zaměřím se na jeho roli kapitána. Myslím, že se dostal do pozice, kdy pásku nosí naprosto právem a těžko by se našel v týmu někdo, kdo by mu ji snad záviděl, nebo nepřál. Ale rád bych u něj viděl jednu důležitou věc, která je kapitánovou výsadou a právem. A to dirigování mužstva v pravém slova smyslu. Doufám, že k tomu přirozeným vývojem dojdeme a Michal si postupně uvědomí, že je to pro jeho hru i pro hru celého týmu obrovské ulehčení a usnadnění. Kapitán je od toho, aby s mužstvem stál v dobrém i ve zlém, když je potřeba pochválit a zároveň když je potřeba vynadat. Nikdo to pak nesmí brát tak, že by ho bral nějak jinak než toho, komu v tu chvíli nevynadal. Ale jestliže někdo něco pokazí, nemá vůli to napravit, nemůže čekat, že bude chválen. Doufám, že kluky, které jsem nezmínil to nebudou brát tak, že by byli nějak horší, nebo že bych neviděl jejich přednosti, ale spíše jsem chtěl mluvit o nějakých zvlášnostech, odlišnostech.

Jaké máš cíle do další sezóny, co máte v přípravě nachystané a co bys je chtěl ještě naučit??

Je těžké vytyčovat nějaký cíl, protože nevím co od soutěže čekat. Nějaké týmy bychom měli znát z kategorii mladších žáků, ale mohli projít hráčskou obměnou či úplnou výměnou. Navíc je tam skoro polovina týmů úplně nových a ty v podstatě neznáme vůbec. Ano jeden cíl vlastně mám. Hrát naši hru, pokračovat v tom, co jsme začali, zařazovat nové prvky. Jednoduše řečeno nekoukat na to, jaký je soupeř, co bude hrát soupeř, ale soustředit se na vlastní hru, výkon, přístup. Pak ať se ukáže kdo je lepší a připravenější. O tom bude i část přípravy, naučit se věřit ve vlastní schopnosti, ukázat to, co jsem se naučil na tréninku a nebát se případného nezdaru. Soustředění proběhne od 6.8. v areálu Čechova Mlýna ve Šlovicích, kde budeme trochu pilovat kondici, ale zároveň i různé další dovednosti, které hráči potřebují ke své kompletní výbavě. Přátelské zápasy máme rozjednány, chtěli bychom hrát s kategoríí starších žáků s některým z vesnických týmů, dále pak s některým týmem z ligy, do úvahy připadá SK Slavia Praha a určitě zařadím prvek se sehráním zápasu s družstvem žen ,který je přínosem pro oba týmy. Doufám, že přípravu budeme absolvovat v co největším počtu a bez zdravotních komplikací. A co bych chtěl kluky naučit? Aby měli fotbal ještě více rádi, než ho mají. Aby nehráli jen nohama, ale občas i hlavou a srdíčkem. A hlavně, aby mezi sebou vycházeli a byli stále tou partou, jakou jsou doposud, protože bez toho nelze kolektivní sport dělat.