Slavia Velký Borek
Slavia Velký Borek - SK Rakovník 0:4 (0:4)
Odložené utkání ze záčátku jarní části bylo dohráváno ve středu 10.4. Zajížděli jsme na hřiště nováčka soutěže, kterého jsme v podzimním duelu porazili 6:0. Bohužel už při příjezdu do areálu bylo jasné, že zhruba hodinový déšť udělal velkou neplechu na hrací ploše. Hřiště bylo velmi podmáčené a bylo jasné, že zápas starších dorostenců ho ještě více znekvalitní. To se také potvrdilo. Obě strany hřiště byly opravdu jak bahniště s obrovskými hrboly a blátem. I přes to jsme byli odhodláni rozhodnout zápas už v první polovině utkání, dokud na terénu půjde ještě nějak hrát. To se vyplnilo do puntíku a už ve 14.minutě to bylo 0:2 a o osudu utkání bylo rozhodnuto. Nejprve se po přihrávce za obranu od Spala trefil Vrána, který neuhnul ze souboje z vyběhnuvším brankářem, dostal od něj i pěkně do zubů, ale před tím stačil míč píchnout špičkou kolem něj a otevřít skore. Druhá branka přišla poo kombinaci Vydra - Hovorka - Cibulka, který se prosmýkl kolem obránce do vápna a levou nohou nekompromisně zavěsil pod "klacek". Hru jsme měli plně ve své moci, i přes těžký terén jsme velmi dobře kombinovali, hra měla spád. Hráči měli velkou chuť hrát a na hřišti to bylo vidět. Přicházeli i akce, které neskončili gólem a to hlavně proto, že jsme příliš váhali a nebo chtěli akci ještě více vyšperkovat. Zejména šance Kovacze, Knora, Hovorky, břevno Vrány nebo zakončení Spala přímo volaly po gólech. I tak přišla třetí branka, kterou vstřelil sváteční střelec Vydra, když se na hranici vápna dobře uvolnil, prošel do prostoru před brankáře a mazácky ho obstřelil 0:3. Poslední branku poločasu a zároveň i zápasu vsítil Kovacz. Po RK Vrány se míč dostal na hranici malého vápna, kam se jako první dostal náš střelec a bombou levou nohou do horního rohu branky uzavřel brankový účet. I přes to, že o přestávce padla slova o motivaci a chuti do druhého dějiství se toho v poločase druhém moc neudálo. Zápas se dohrával, začalo se šeřit a kvalita hry byla o poznání horší. Měli jsme několik nadějných průniků a náznaků šancí, ale na hráčích už bylo vidět, že nechtějí tolik běhat a domácím to vyhovovalo. Za zmínku snad stojí akorát jednodoteková kombinace Vydra – Duchek – Spal, když v zakončení chyběla přesnost a razance. A nebo hezká kolmice Bohatého na Kříže, který velmi dobře zakončoval na zadní tyč, ale jen o centimetry minul. Hřiště bylo po skončení v hrozném stavu a nezávidím domácím jeho následnou údržbu.
Hodnocení trenéra:“ Měli jsme trochu obavy z terénu, protože to vždy nahrává týmu, který nemá hru založenou na kombinaci, ale spíše na důrazu a jednoduchosti. Hráči se s tím však vyrovnali velmi dobře a ve všech herních činnostech jsme domácí tým jednoznačně přehráli. První poločas byl velmi dobrý, to se mi opravdu hra líbila. Hodně pohybu, chuti, kombinace, zakončení. Přineslo to i branky a klid. V druhé půli to bylo o uspokojení a nechuti obětovat ještě něco navíc. Je to trochu škoda, soupeř totálně na lopatkách a my ho necháme v poklidu dohrát. Je dobře, že se nikdo nezranil, naopak jsme opět mohli prostřídat, do hry se dostává více hráčů a zranění mají prostor se vrátit zpět do zápasového rytmu“.
Sestava: Pešek – Špidra, Hovorka, Duchek, Žihla (58. Nováček) – Vrána ( 65. Lev ), Spal, Vydra, Kovacz ( 65. Kříž ), Cibulka ( 62. Nejdl ), Knor ( 55. Bohatý )
